Typtův pramen aneb za další studánkou
V sobotu 29. září jsme se vypravili objevit další, v pořadí už šestou studánku.
Typtův pramen.
Po snídani a sbalení cestovního oběda jdeme přes Prčici ke kapličce na konci obce a odtud cestou k židovskému hřbitovu kolem rybníka Pabiánek Vrata jsou otevřena, tak vstupujem i dovnitř a koukáme na náhrobky. Pak dál cestou plnou barevnýho listí k Nové hospodě, kolem rybníka Velký Steblenec, kde obdivujeme nádherný dub na hrázi. A svačíme a hrajem hru Evoluce a Na zvířátka. Hodně vtipný.
Před Chotěticemi ještě na louce Tádžickou hru.
Po silnici přes ves. Zastavujeme u statku rodiny Typtů ve snaze zeptat se na studánku. Nikdo neotvírá. Za vsí dál po polní, vymleté cestě do kopce, kde ještě dáváme hru Mentoscup a kocháme se nádherným pohledem do kotliny. Vidíme Vysoký Chlumec, Javorovou skálu…….
„Co je to támhle?“
„Sněžka.“
Chvíli na to stojíme u studánky.
V Typtově prameni není ani kapka vody. Následně se dozvídáme, že je vyschlá už tři roky.
Vracíme se zpět do Chotětic, kde oslovujeme rodinu Typtů, která tu už dlouhá léta žije a dozvídáme se zajímavé věci. Třeba co znamenají písmena JMT na štítě stavení.
Jsou to stené iniciály už třetí generace rodiny Typtů.
A dál po silnici do Mrákotic.Tam ještě hrajem Na zeleného Zajíčka a dojídáme zbytky.
V podstatě potom vzdušnou čarou přes pole a louky, přes „píchačky“ (kopřivy), kolem barevného křoví do Kvašťova a odsud už po silnici k domovu.
V půl sedmý jsme v zámku na večeři a hodnotíme.
15 kilometrů a krásnej den.
Zapsal: Petr Frumert