logo
Archiv
Zřizovatelem této příspěvkové organizace je Středočeský kraj
zrizovatel

plakat plakat

Přínosným partnerem pro náš dětský domov je Nadační fond Veroniky Kašákové.

Podzimní prázdniny

Na podzimní prázdniny jsme s kolegyní Fukovou připravili pro děti výlet do Sedlčanského muzea. Když jsme dětem oznámili, kam a za jakým účelem pojedeme, nečekali jsme ovace, ale i tak nás reakce dětí, které řekly, že se těší, mile překvapila. Po snídani jsme batohy napěchovali balíčky od našich paní kuchařek, a kolem desáté jsme se pomalu vydali na autobus. Počasí nám přálo, vítr rozfoukal těžké mraky, které se naštěstí vypršely den předem a krásně nám svítilo sluníčko, což byla první pozitivní věc.

Autobus odjel podle jízdního řádu, a to byla druhá pozitivní věc. Po příjezdu do Sedlčan jsme se vydali přímo do Městského muzea, kde probíhala výstava ‚Sedlčany za první republiky‘. Hned za vstupem obklopila něžnější polovina naší výpravy, v čele s tetou Fukovou, vystavené prvorepublikové šaty, u kterých nadšeně švitořila. My, muži, jsme ponechali módní policii svému osudu a vydali se do patra po stopách vývoje naší civilizace.

V expozici Pravěk, jsme obdivovali stoličku mamuta, nástroje z pazourku a první mince. V dalším poschodí o staletí později, v expozici středověku, jsme se u lebky s trepanačním otvorem společně shodli, že jsme rádi, že v dnešní době máme Ibalgin. Pokračovali jsme dále, kde na nás čekal Jakub Krčín, jež nás nechal nahlédnout do svého kancionálu. V textu zapsaném středověkým písmem, se nám dokonce podařilo najít několik slov, která se v našem mluveném jazyce používají doposud. Kluky samozřejmě zaujalo středověké brnění a uniformy. Také různé zbraně, ať už to byly šavle, halapartny, nebo kopí. Děvčata, pohledem ryze estetickým, hodnotila cechovní pohřební štíty, přehlížejíc jejich původní účel.

Podařilo se nám, společně s dětmi, dopátrat tradičního postupu zpracování lnu. Zajímavostí bylo, že v roce 1925 bylo zpracováno 13070 tun lněného vlákna. Řekli jsme si, jak se vyrábělo máslo, a že 45 minut stloukat smetanu určitě nešlo „jako po másle“. Novověká expozice nám zabrala nejvíce času, protože jsme si povídali, jak se plavilo dřevo, o tom, jak se asi jezdilo na velocipédu, jaké to bylo za 2. světové války a jak se lidem ulevilo, když skončila. Příběhy Sedlčanské kotliny a Josefa Suka nás ještě chvíli udržely v minulosti. Nicméně poté, jsme se zase museli poddat plynutí času a zavřít za minulostí dveře. Doslova.

Přes náměstí jsme se vydali do městské knihovny, kde byla k vidění společná výstava obyvatel města – Příběhy věcí. Po jejím shlédnutí na děti padla únava, a tak v knihovně s nadšením využily čtenářský kout, kde se rádi zaposlouchaly do pověstí o stavbě Karlova mostu, ale také o Přemyslovi. Po chvíli odpočinku jsme měli před sebou dvě hodiny do odjezdu autobusu, které jsme strávili výběrem vánočních dárků a trávením svačin, za které ještě jednou děkujeme kuchařkám do kuchyně. Jsme rádi za krásné počasí a že děti neprohlédly to, že se o prázdninách vlastně vzdělávají.

Vychovatelé Fuková a Bochin

Podzimní prázdniny
« 1 z 2 »

TOPlist