V sobotu 29. září jsme se vypravili objevit další, v pořadí už šestou studánku.

Typtův pramen.

Po snídani a sbalení cestovního oběda jdeme přes Prčici ke kapličce na konci obce a odtud cestou k židovskému hřbitovu kolem rybníka Pabiánek Vrata jsou otevřena, tak vstupujem i dovnitř a koukáme na náhrobky. Pak dál cestou plnou barevnýho listí k Nové hospodě, kolem rybníka Velký Steblenec, kde obdivujeme nádherný dub na hrázi. A svačíme a hrajem hru  Evoluce a Na zvířátka. Hodně vtipný.

Před Chotěticemi ještě na louce Tádžickou hru.

Po silnici přes ves. Zastavujeme u statku rodiny Typtů ve snaze zeptat se na studánku. Nikdo neotvírá. Za vsí dál po polní, vymleté cestě do kopce, kde ještě dáváme hru Mentoscup a kocháme se nádherným pohledem do kotliny. Vidíme Vysoký Chlumec, Javorovou skálu…….

„Co je to támhle?“

„Sněžka.“

Chvíli na to stojíme u studánky.

V Typtově prameni není ani kapka vody. Následně se dozvídáme, že je vyschlá už tři roky.

Vracíme se zpět do Chotětic, kde oslovujeme rodinu Typtů, která tu už dlouhá léta žije a dozvídáme se zajímavé věci. Třeba co znamenají písmena JMT na štítě stavení.

Jsou to stené iniciály už třetí generace rodiny Typtů.

A dál po silnici do Mrákotic.Tam ještě hrajem Na zeleného Zajíčka a dojídáme zbytky.

V podstatě potom vzdušnou čarou přes pole a louky, přes „píchačky“ (kopřivy), kolem barevného křoví do Kvašťova  a odsud už po silnici k domovu.

V půl sedmý jsme v zámku na večeři a hodnotíme.

15 kilometrů a krásnej den.

Zapsal: Petr Frumert