Nedělní výšlap
Když plánujeme, kam v neděli na výšlap, napadla mě nová cyklostezka, která ještě není oficiálně otevřena. Alespoň se na ní nebudeme jako turisté plést a snad nepotkáme tolik cyklistů.
Je až překvapivé, že nikdo z dětí nic nenamítal. Velmi teplé počasí totiž spíš lákalo k vodě.
Nicméně po obědě se balíme a vyrážíme. Přes stadion v Prčici, kolem čističky po vyjetých kolejích od čehosi se za chvíli ocitáme na asfaltovém povrchu u Měšetic. Zanedlouho míjíme Strnadovský mlýn. Potkáváme první cyklisty. Bavíme se o tom, proč zrovna tudy vede cyklostezka, která tím vším zasahuje do nádherné krajiny, ve které žijeme a máme to tu tak rádi. Po asfaltu dojdeme až do Jesenice. Cestou napočítáme celkem jedenáct kol. Cyklostezka pokračuje dál, ale my se rozhodujeme, že nám to stačí a pojedeme autobusem zpět do Sedlce. Také tak uděláme. U zámku jsme kolem šesté hodiny.
Hodnotíme den a já si uvědomuji, že jsme přece jen zanechali v dětech něco z našich výprav. A není toho málo.
Jana Pechová
Téměř po půl roce – 10. srpna 2020
Po takhle dlouhé době jsme se vypravili opět ke kvašťovskému altánu, abychom tam a i cestou přišli na jiné myšlenky. Šli jsme si tam taky zahrát nějaké hry a na ohni pak opéct buřty. Skupinka dětí, co v zámku zůstala o prázdninách.
Bylo horko, ale za Kvašťovem, na lesní cestě to bylo dobrý. V altánu vychládáme.
Děti se dozvídají něco o světových stranách, jak je venku určíme, k čemu nám to vlastně je a jak nám v tom pomůže kompas, který máme s sebou.
Vyrazilo se na dřevo.
První hra skončila fiaskem. Děti rozdělené na dvě skupinky, dostaly po dvou obálkách, kdy v každé byl jeden rozstříhaný pohled jako puzzle. Kdo je dříve sestaví, vyhrává. Nejenže si pomíchaly díly ze svých dvou obálek. Pomíchaly si je i mezi sebou, takže ani jedna skupina nebyla stavu sestavit jeden obrázek.
Druhá hra se vydařila o poznání lépe. Děti měly za úkol určit správné jméno zvířete z jeho zpřeházených písmen. Na první pohled jednoduchý úkol, ale zas tak snadný nebyl a bylo jich asi čtyřicet, nicméně bylo vítězů a poražených.
Po nevelké svačině rozděláváme oheň a pečeme buřty.
Čas letí a letí i bouřkové mraky, a to směrem k nám. Občas je slyšet i vzdálené hřmění.
Poslední hra, i když jsou připravené ještě další dvě, ale děti je už nedají. Letadla v mlze. Už jsme tohle kdysi hráli, teď je hra ve zjednodušené formě. Letadlo, hráče, se zavázanýma očima naviguje věž, tentokrát jen rovně, tedy přímo na runway. Vypadá to tak jednoduše, ale není. Výsledkem odpoledního hraní je remíza, a to doopravdy.
Zbývá rychle pobalit, sebrat i „bordel“, který není po nás a upalovat nejkratší cestou k domovu, protože bouřková mračna se nebezpečně přiblížila. Leckomu je nebezpečí blížící se bouřky lhostejné a nedbá na popohánění k rychlejší chůzi. Zajímá se o každého brouka a stéblo a ………..
Když uhnaný odmykáme dveře šatny, začínají padat první velké kapky a krátce na to přijde slejvák.
Náročná, ale dobrá akce.
Petr Frumert
Celodenní poznávací výlet
Horké letní dny vystřídal déšť a chladno. A tak dnes místo k vodě vyrážíme autobusem za získáváním nových poznatků.
Po ranním úklidu, nezbytném poučení a informacích o průběhu dne si chystáme batůžky se stravou a pitím a v 10.30 hod. opouštíme základnu – náš dětský domov.
Autobus míří do Milevska. První zastávkou bude Milevský klášter. Procházíme nádvořím a míříme do zadní části zdejších prostor. Chystáme se na výstavu „Hračky pro každý den“. Než však vystoupáme do prvního patra k hračkám, vydáme se k expozicím v přízemí i v podzemí. Se zájmem přijímáme informace týkající se dávné historie, I. i II. světové války, prohlížíme si archeologické nálezy i babiččinu světničku. A již se ocitáme v prostorách zmíněné výstavy. Najdeme zde více než 2000 kusů hraček. K vidění je dětský pokojíček z doby před 1. světovou válkou, hračky z dob první republiky, loutkové divadlo, autíčka či letadélka. Velké množství hraček reprezentuje šedesátá léta. Děvčata si mohou prohlédnout přibližně 50 panenek nebo šicí stroj, který skutečně šije. Houpací kohouti, plyšáci, malá kadeřnice s fénem na baterky,… Malí i velcí kluci jsou okouzleni angličáky a modely aut na ovládání, prohlíží si stavebnice i plastové hračky. V muzeu se nám líbilo, ale je čas návratu k autobusu. Budeme pokračovat v našem putování. Další zastávka – Bernartice. Nejprve se pustíme do oběda, který nám připravily tety kuchařky. Všem chutná a brzy nezůstal ani drobeček. Uklízíme „obědové místo“ a jdeme – před námi je peklo – „Hravé peklo“.
Hravé peklo najdeme v Husově kapli. Čeká nás pekelná chodba se zrcadlovým labyrintem a figurami čertů, ve zvonici je pak svět pohádkový a částečně hororový.
Začínáme v pekelné recepci s věznicí pro zlobivé rodiče – tam jsme mohli odložit tety, ale jsou hodné a tak pokračují s námi.
Z recepce pokračujeme do zrcadlové chodby a dále do pekla. Procházíme temné peklo, plníme úkoly, zkoušíme rozhýbat pekelné vynálezy – bouřkostroj, pekelnou váhu, ďáblovou palicí zatloukáme hřebíky, vyrábíme elektřinu. Procházíme pavoučí uličkou, nahlédneme do pekelné věznice i kotelny, na pekelném kole smůly roztočíme karty, potkáme čerta lidojeda, zastavíme se u písaře i knihy hříchů. Postavy čertů jsou inspirovány postavami z našich nejznámějších pohádek. A i když s čerty nejsou žerty, nás to tady bavilo. A po adrenalinovém zážitku z pekla přicházíme do dalšího patra – do zvonice. Je zde umístěna Satanova hvězdárna, ve které nahlédneme do pekelného dalekohledu a satanovy bible. Zahrajeme na zvonkohru a ocitáme se ve světě pohádek a jednoho hororu. Jagu babu na lopatě vsuneme do pece, obdivujeme 6 m vysokého obra, okouzlí nás tříhlavý drak, u Sněhurky hádáme jména trpaslíků, zastavíme se u zlaté rybky, vodníka, loupežníka i vlka, který spí v babiččině posteli.
A celé si to dáme ještě jednou, protože nás toto místo okouzlilo. Před odchodem vyzkoušíme „pekelnou míru“ a před kaplí se vyfotíme. Čas pokročil a tak rychle zpátky k autobusu. Jedeme zpět do Milevska. Tentokrát na nás čeká „Milevské muzeum maškar“. MMM je jediné muzeum v Česku, které se zaměřuje na dějiny masopustních průvodů. V přízemí jsou vystavena stará platidla a kolekce tradičních masek z doby první republiky. Vystupujeme do prvního patra. Před námi se objevuje maškarní průvod, kterému vévodí Dlouhán. Hlavní postavou je Bakus a následuje bába s nůší, ve které nese Turka, legendární Spejbl a Hurvínek, medvěd, pekař i holič, cikáni a cikánky, koza s kobylou a další a další. Procházíme do malého kinosálu – Pohodlně se usadíme, abychom mohli zhlédnout dokumentární záběry i novodobější videa a krátký spot promítaný na zeď. Nakonec pár fotografií a přecházíme na náměstí. Jsme unavení, ale plni nových zážitků. Celý den, který byl naplánován, se nám moc líbil. Všichni jsou spokojeni.
Marie Fuková, Kristýna Suková
Letní pobyt Máchovo jezero 2020
Letní pobyt pro letošní rok byl zvolen na Máchovu jezeru v termínu od 4. do 13. července 2020.Na tento pobyt byly vybrány dvě party vychovatelů, nás čekal turnus od 4. do 9. července.
První den jsme kolem poledních hodin dorazili na místo zvané Staré Splavy, obec u Máchova jezera, velmi blízko k vodě pěšky. Výhoda zvláště pro děti, i ty nejmenší. Po výborném obědě a ubytování se, jsme děti poučili o bezpečnosti a vyrazili všichni společně k jezeru, nejen se podívat na jeho nádheru, ale hlavně se vykoupat a užít teplého, slunečného odpoledne. Dětem se u vody líbilo, ty menší se čvachtaly u břehu, nebo si hrály na písečné pláži, kterých je kolem jezera nespočetně.
Druhý den jsme dětem nabídli velmi atraktivní akci, a to plavba parníkem po Máchovu jezeru. Byli od nás dospělých poučeny, jak se při plavbě na parníku chovat, myslím, že to byla pro děti velmi zajímavá podívaná a velice se jim na parníku líbilo. Z dálky se na kopci tyčí hrad Bezděz, který je velmi majestátní a i na dálku budí velký respekt nejen k historii, ale zvláště k současnosti. Po plavbě parníkem byla dětem za odměnu koupena točená zmrzlina, která přišla vhod vzhledem k tomu, že bylo velké teplo a z parníku jsme byli všichni rozehřátí. Po zmrzlině nás čekala opět voda, koupání, hry ve vodě a na pláži. Myslím, že tento den se dětem velmi líbil.
Třetí den, kdy už bylo spíše oblačno, jsme se vypravili společně vlakem do městečka Doksy. Po telefonické domluvě jsme byli nahlášeni na prohlídku Pohádkových strašidel v místním zámečku Doksy, kde jsme se setkali opravdu s různými bytostmi z říše pohádek. Od čertů, klasických pohádkových příběhů až po televizní ukázku z filmu od mladých filmových autorů. Děti se zájmem vše sledovaly, byly prohlídkou i ty starší, nadšené. Po prohlídce jsme opustili zámecké prostory, děti si mohly dle vlastního výběru koupit něco dobrého pod dozorem vychovatelek. Zpáteční cestu na večeři do Starých Splavů jsme opět absolvovali společně vlakem.
Čtvrtý den jsme se vypravili na místní autobusovou zastávku, kde nás autobus odvezl na plánovaný výlet na hrad Bezděz. Pod hradem jsme vystoupili a čekal nás opravdu náročný výšlap na hrad, který svojí velikostí budí respekt a obdiv. Na hrad vede strmá, kamenitá cesta, kterou jsme ale všichni bez potíží zvládli a mohli jsme se pokochat krásou z hradu na daleké okolí, na vzdálený hrad Housku, který dle pověsti byl vystaven na bráně do pekla a je to nejtajemnější hrad v Čechách, na daleké kopce, pohoří, ale hlavně na rozlehlé jezero, tedy Máchovo, které bylo nádherně vidět z hradeb hradu a také místní věže, kterou starší děti s vychovatelkami prozkoumali a zvládli zdolat.
Pátý, pro nás všechny poslední den pobytu, bylo počasí spíše „uplakané“. Po celý den mrholilo, a bylo chladno oproti dnům předtím. Dětem jsme se rozhodli zpříjemnit den dětským lanovým hřištěm, kde se děti alespoň na dopoledne zabavily různými překážkovými dráhami, hrály si na kamínkách, sbíraly je, hledaly různé tvary, např. srdce a jiné. Odpoledne po poledním klidu a po telefonické domluvě s místní pizzerií, jsme děti vzali na ochutnávku pizz, které zde měli v nabídce. Dětem velice chutnalo a poučeny o slušném chování mezi veřejností a místním personálem a hosty, si vychutnávaly nejen místní speciality, ale také na vlastní oči viděly, jak se pizza válí místním kuchařem, hází do výšky, dochucuje různými ingrediencemi a dává do pece k upečení. Hlavně malé děti, ale i ty větší, byly velmi nadšené.
Na závěr dne jsme po večeři po domluvě s dětmi uspořádali akademii, kde děti předvedly to, co si dle svého zájmu připravily – scénky, tanec, zpěv, spojení všech těchto složek. To, co děti baví a v čem jsou dobré a aktivní. Večer to zpříjemnilo nejen nám dospělým, ale hlavně dětem, které se velmi pobavily a nasmály. Rozdání cen ještě více nadchl jednotlivé zúčastněné. Děti unavené, ale šťastné ulehaly postupně po koupeli do svých postelí. A určitě se těšily na příjezd dalších vychovatelů, kteří měli přijet v devět hodin ráno příštího dne. Příští léto, doufejme, zažijeme podobné chvíle plné zážitků, legrace a letní pohody. Ze všech stran – nejen dětí, ale i nás dospělých. Už se těšíme !!
Letní pobyt – Muzeum Čtyřlístek
Letošní letní pobyt jsme s dětmi trávili ve Starých Splavech u Máchova jezera v blízkosti městečka Doksy. Mimo jiné proběhla návštěva Muzea Čtyřlístek v Doksech. Vyrazili jsme po obědě Naučnou stezkou kolem Blaťáku. Mají tu zábavné prohlídky pro školy, školky a skupiny. Děti zde měly možnost vyplňovat tajenky, vybarvovat a odpovídat na otázky týkající se čtveřice z Třeskoprsk – Fifinky, Bobíka, Pindi a Myšpulína, též prohlídku celé expozice. Za zdárné odpovědi obdržely drobné odměny. V prostorách muzea byl též k vidění Fialův mechanický betlém, který prezentuje stará řemesla. Po prohlídce jsme zavítali do cukrárny na náměstí a občerstvili se zmrzlinovým pohárem. Počasí nám přálo a vydařilo se celé odpoledne. Děti byly spokojené.
Výlet do ZOO
V době letního pobytu ve Starých Splavech jsme se vydali na výlet do Doks. Chystali jsme se na návštěvu ZOOPARKU.
Po vydatném obědě jsme se vypravili na pěší túru, jejímž cílem byla výše zmíněná návštěva zooparku. Cestou jsme sbírali lesní plody-borůvky a maliny, kochali se krásnou krajinou v okolí Máchova jezera. Cesta hezky ubíhala a za necelou hodinku jsme stáli u vstupu do areálu parku, po kterém jsme se mohli volně pohybovat. Lvi, bílý tygr, koníci i poníci, lama a velbloud dvouhrbý, krokodýl a opičky, vodní ptáci s klokanem a mnohá další zvířata. Vše si pozorně prohlížíme, čteme zajímavé informace a tam, kde nám to dovolí, si zvířata pohladíme a nakrmíme. Čas rychle ubíhá a před námi je doba malého odpočinku. Ten si zpříjemníme malým občerstvením-párek v rohlíku mizí v našich útrobách a před zpáteční cestou se ještě posílíme jablkem. Pomalu se chystáme zpět. Láká nás jet vlakem, ale odoláme a jdeme opět pěšky. Občerstvujeme se zase lesními plody, ale musíme přidat do kroku – blíží se čas večeře.
S průběhem celého odpoledne jsme spokojeni a těšíme se na další připravovaný program.
Marie Fuková