Kancelář prezidenta republiky v prosinci tohoto roku slaví 100 let od svého vzniku. V době adventu proto 2. 12. a 3. 12. proběhly speciální adventní dny otevřených dveří.

I naši svěřenci využili možnosti prohlédnout si reprezentační prostory Pražského hradu.

Zdarma jsme měli možnost projít vánočně nazdobené interiéry, které jsou běžně pro veřejnost uzavřeny. V těchto prostorách prezident republiky vykonává své ústavní pravomoci a dále slouží i jiným státně reprezentačním účelům. Jednotlivé sály i chodby byly osvíceny krásnými křišťálovými lustry. Prostory zdobily nastrojené vánoční stromky – každý jinak a v hezky sladěných barvách. Informační desky nám prozradily např. jména sálů, tvůrců obrazů,…

Součástí prohlídky byla i výstava betlémů, které zhotovili žáci MŠ –ZŠ – ZUŠ v republice a byly vybrány v soutěži. Vánoční výzdoba byla i na nádvořích hradu a také jsme si prohlédli vystavený betlém. Z 1. nádvoří jsme se vydali do chrámu sv. Víta a pak i na vánoční trh a do Zlaté uličky. Plni krásných dojmů a zážitků jsme odjížděli zpět. Měli jsme opravdu radost z toho, že náš dětský domov byl vybrán na tyto dny otevřených dveří a my se tak podívali do míst, která jsou mnoha lidem nedostupná.

Marie Fuková, Suková Kristýna

Rok uplynul jako voda v řece a už je tu opět čas adventní. Na zahradách, v obcích i ve městech se rozsvěcují vánoční stromky. Nejinak tomu bylo i 29. listopadu 2019 v Sedlci. V ulicích připravená vánoční výzdoba a na náměstí ozdobený vánoční strom a nachystaný krásný betlém. Slavnostního rozsvícení byly přítomny i děti z našeho dětského domova. A to od těch nejmenších až po ty nejstarší. Program zahájili žáci zdejší ZUŠ a pokračoval vystoupením dětí ze ZŠ Sedlec. Po projevu zástupců města Sedlec i zástupce církve přišlo na řadu pásmo, které si připravily děti z DD Přestavlky, a pak už napětí vrcholilo. Na žádost paní starostky je vypnuta elektrická energie pro Sedlec a všichni odpočítáváme – tři, dva, jedna, teď a opravdu. Vánoční stromek se rozzářil v celé své kráse. Oči dětí také září – jsou plné očekávání. Štědrý den se blíží a s ním bude ukončeno i dlouhé čekání na Ježíška a dárky. A my jsme dnes prožili krásný večer, který nám toto čekání zpříjemnil.

Marie Fuková

Sychravá listopadová sobota.

Nacpat do batohů proviant z kuchyně a padáme ze zámku. Dneska se venku vařit nebude.

Cílem je pokusit se najít starý lom u Říkova. Porůznu sbírané informace, kde by mohl být, nám nic moc neříkají. On vlastně nikdo nic neví, a tak to zkrátka jdem zkusit na blind. S vědomím, že hledat něco po sto letech a navíc nevědět kde, bude asi problém.

Po silnici do Mitrovic, kolem dubu nahoru přes Vísku, kde se největší pozornosti těší dva koně a koza. Na rozcestí před Říkovem dáváme svačinu a hrajem hru. Stromovou.

Přes ves, tedy pár chalup a kolem rybníka cestou na Červený Újezd. Asi v polovině odbočujem vpravo cestou ke Dvorcům a hledáme.

Hledáme nějakou stopu. Kamení, díru v zemi nebo ve svahu. Prošmajdali jsme pěkný kus lesa hezkého i plného ostružiní. Nikde nic. Jen na cestě velkej krvavej flek, ale ten jsme nehledali.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Poněkud se do nás dává zima, a tak dáváme zahřívací hru.

Pro jistotu hrajem tři kola.

Rozhodujeme, že nepůjdem přes Újezd, jak se původně myslelo, ale zkrátíme cestu přes louky. Překračujem údolí a ocitáme se na polní cestě do Dvorců, po které jsme už kdysi dávno táhli.

Zanedlouho ve vsi krmíme jakéhosi obecního mňouka.

Zpět zase přes Mitrovice.

I když bylo naše pátrání dneska bez úspěchu, byla to výpravička pěkná.

Něco přes 10 kilometrů a zas nové končiny.

Před soumrakem jsme doma a hodnotíme. Kladně.

Petr Frumert

Dne 21. 11. 2019 došlo k předání plakety „Náš soused je netopýr“, které se uskutečnilo v našem zařízení za přítomnosti všech dětí a zaměstnanců. Předání bylo spojené s přednáškou o netopýrech a jejich životě i ukázkou živého ochočeného netopýra. Děti měly možnost si pohladit a nakrmit netopýra.

Česká společnost pro ochranu netopýrů udělila certifikát Náš soused je netopýr za spolupráci při ochraně netopýrů vázaných na úkryty v lidských stavbách. Na zámecké půdě dochází k pravidelnému sčítání netopýrů a sledování jejich životních podmínek.

Beseda byla poutavá a děti se zajímaly především o živého netopýra.

Veselá

Je nedělní ráno 17. listopadu 2019. Svěřenci DD – III.skupina a AŠP – a jejich tety nastupují do vyhřátého autobusu. Cíl jejich dnešní cesty – Větrovy (rozhledna Hýlačka). Dnešní závod má název „Běh Stříbrnou stezkou“. Větrovy dostály svému názvu – je větrno, chvílemi poprchává. Ale nás to neodradí.

Rychle se přihlásit, převléknout a rozehřát se. Počasí se lepší, už nepoprchává a tak pořadatelé vedou trasu mimo asfaltové silnice.

Každá kategorie má vodiče – předběžce. To je prima – alespoň nebudeme bloudit. A jako vždy – spousta běžců na startu. I když nevybojujeme místa na stupních vítězů, určitě to nevzdáme. A tak se i stalo.

Běží i malá Natálka. Je to její první závod. A je úspěšná. Získala 3. místo v běhu na 250 m.

Každý závodník dostal při přihlášení drobné dárky, po závodě i koláčky a horký čaj. Další medaile už nevezeme, ale zklamaní nejsme. Jeli jsme si zazávodit a bylo to prima.

Tak zase příští rok – kdy se bude konat již 10. ročník běhu – nashledanou.

• 

• 

Marie Fuková, Suková Kristýna

Jsme laskavci!

I letos jsme se připojili k celostátnímu projektu a vykonali laskavý čin.

Cílem tohoto projektu je rozvíjet u dětí myšlenku, že každý z nás může být svým přístupem, postojem nebo činem laskavý ke svému okolí bez výhrad či očekávání a obohacovat tak nejen život ostatních, ale hlavně ten svůj.

Opět jsme zamířili do DPS v Sedlci-Prčici a do Domova pro seniory v Arnoštovicích, kde jsme udělali radost všem, nejen zazpíváním našeho pěveckého sboru pod vedením Petra Frumerta, ale také sladkým potěšením.

Všichni měli velkou radost! A my také!

Pro naše děti je to obrovská motivace a zkušenost, že laskavost je příjemná nejen pro příjemce, ale také, možná i ve větší míře, pro toho, kdo ji koná.

Jana Pechová

• 

• 

• 

•