logo
Archiv
Zřizovatelem této příspěvkové organizace je Středočeský kraj
zrizovatel

plakat plakat

Přínosným partnerem pro náš dětský domov je Nadační fond Veroniky Kašákové.

5. 10. 2018 – Cvičení v přírodě III. třída – I. pololetí školní rok 2018/ 19

Program:

Poučení o bezpečnosti a chování, organizace
Turistická vycházka různorodým terénem s losováním úkolů
Trasa- Přestavlky- Kvašťov – Víska rozc.- Mitrovice- Přestavlky
Mimořádné situace
Orientace v přírodě- možnosti a novodobé technologie
Kresba krajiny uhlem
Nácvik nové písně a básně
Sedlčansko- pověsti našeho kraje, přírodní zajímavosti, pamětihodnosti
Přírodniny- pracovní list, sběr, poznávání s atlasem
Akční skupinová malba
Příprava ohniště a pečení buřtů v areálu
Zhodnocení průběhu události, výstupů

Mgr. Michaela Vanišová

5. 10. 2018 - Cvičení v přírodě III. třída - I. pololetí školní rok 2018/ 19

Jedno páteční cykloodpoledne pro nováčky

Na pátek 28. září jsme domluvili krátkou výpravu, a to hlavně pro začátečníky, aby věděli, jak to na skutečných výpravách chodí a my zas poznali, jak na tom jsou a hodí-li se do party. Nezbytné školení pár dní předem i v den objezdu.

K pěti mladým – Dominik Kudrna, David Novotný, Andrea a Natála Oláhová a Sandra Plachetková – byli přizváni ještě čtyři staří harcovníci, aby předvedli, jak to má vypadat.

Po obědě tedy nejdřív do Kvašťova. Odtud lesem po cyklostezce na Heřmaničky. Krásný výhled na Arnoštovice.
Pár pádů cestou a už jsme na silnici.

Zpět vpravo přes Jiříkovec a Radíč, kde cestou konzumujeme jablka a přes dálniční staveniště a podruhé přes koleje zas lesem s houbami ke kapličce nad Vískou.
Odtamtud cestou s několika pády k altánu nad Kvašťovem, kde hodnotíme a upozorňujeme na nástrahy na cestě.

A zas přes Kvašťov domů.

Nádherný počasí a pohoda na asi 12ti kilometrovém okruhu.

Naprostá většina nováčků je schopna účastnit se odpoledních cyklotoulek.

Jedno páteční cykloodpoledne pro nováčky

Po prázdninách jsme zase vyjeli

Sobota

Je sobota půl jedenáctý, 15. září a my vyrážíme na další cyklovíkend. Jedeme do míst, kde nikdo z nás nikdy nebyl. Na Lužnici do Slavňovic. Je to akorát tak daleko a cestou hodně k vidění. Jede sedm dětí, kromě dvou, už staří harcovníci.

Tradičně začínáme do kopce, do Libenic. Zabere nám to docela dost času. Zato v Borotíně jsme za chvíli. Prolejzáme tu romantickou zříceninu, obědváme, vaříme kávu a všichni si poslechnou pověst, která se k hradu váže. Nejvíc se líbí sklepení.
„….první zmínka o hradu pochází někdy okolo roku 1530. Jak jsou tedy tyhle zdi starý?“
„hmmmmmm …155 let“
„……eeeeee….165 let“
„ mnoooo…..228“

Z Borotína pokračujeme dílem krásnou lesní cestou nebo cyklostezkou do Nového Kostelce, navštívit nejstarší kostel na Táborsku, Narození Panny Marie, který se datuje podobně jako Borotín hrad k roku 1532. Obcházíme stavbu a hřbitov. Dominiku nejvíc zaujal hrob Máchalů.

A zas dál, po žluté turistické, loukama a zářijovým počasím, sbíráme ořechy, někdo padá do kaluže…..do Radkova a odtud už po silničce přes Balkovu Lhotu do Dražic. Musíme kus po hlavní silnici a nutno říci, že hodně řidičů se k nám chová dost sprostě.

Za Drhovicemi ale sjíždíme, a jsme za to rádi, na vedlejší silnici na Řepeč. Tam je najednou nevídaný klid.
Zanedlouho jsme ve Slavňovicích a celkem snadno nacházíme cestu k řece. K Suchomelovu mlýnu. Cesta lesem, z kopce, docela dlouhá, ale už jsme u Lužnice, v cíli naší cesty.

Čeká nás tu dřevěná chata se zázemím, hukot jezu a dobrý lidi. Zabydlujeme se a po 35 náročných kilometrech vaříme jen polívku, vyprávíme si, půjčili nám i kytaru, tak chvíli brnkáme a kolem 22 hodiny zalejzáme.

Po prázdninách jsme zase vyjeli
« 1 z 8 »

Neděle

Po klidný noci ráno sluníčko, mlha nad řekou, chladno, kafe. Pomalu z podkroví vylejzají účastníci ze svých pelechů. Snídáme, balíme, uklízíme, někdo se cicmá s dvěma místními mňouky. Loučíme se a kolem desátý jsme na dvou kánoích na šestkrát převezeni i s bicykly na druhý břeh. Tam je prý cesta lepší. Asi je, ale jen kousek. Po turistický se plahočíme stezkou kolem vody, pomáháme si v těžkých úsecích.

A už jsme na prvním dnešním zajímavém místě, a sice u řetězového mostu u Stádlce. Informace o něm a kopec od vody nahoru, ve Stádlci krátká pauza a jsme v Opařanech. No nedá nám to a fotíme se před léčebnou. Z Opařan pokračujeme přes Drhovice, cestou i necestou, dělá Dominika kotrmelce, až do Sepekova, kde stojí Poutní kostel Jména Panny Marie, poslední zajímavost naší cesty.
Sáknem informace o zázraku, který se tu stal, a že na tom místě stojí dnes tenhle kostel. A máme velký štěstí, protože je tu právě dnes pouť a kostel s celým areálem je přístupný. Jdem dovnitř, procházíme ambit a shodujeme se na tom, že je to ale fakt krásný místo.
(foto cyklistů je z kaple S. Norberta)

Prodíráme se okolo stánků prodejců a konečně už jsme za Sepekovem, Božetice – oběd, Modlíkov – krásná kaplička ve skále, kterou jsme málem minuli, Nadějkov. Už zbývá jen pár mil.
Starcova Lhota, Ostrý a čeká nás 6ti kilometrový kopec dolů z Libenic až do zámku bez šlapání. Nahoru jsme ho jeli-tlačili hodinu, dole jsme za 10 minut.

Je půl sedmý, máme hamburger k véče, bolavý nohy a zadky a spoustu věcí v hlavě a taky 45 dnešních kilometrů v nohách.

Krásný víkend. Zase jsme měli kliku. Místo u Lužnice, počasí nádherný, žádný úraz, problém s kolem, i Domča se naučila používat přehazovačku.

Dík všem.

Petr Frumert

12. 9. 2018 – Výlet do Sedlčan do muzea.

Na dnešní den jsem s dětmi naplánovala účast na akci v Sedlčanech v městském muzeu, kde probíhala výstava SVĚT Z „KOSTEK“.

Hned po škole jsme spěchali na autobus ze Sedlce do Sedlčan. Děti se zaujetím sledovaly, kterou cestou jedeme, některé poznaly stejnou trasu jízdy jako na zimní stadion. Z nádraží směřovaly naše kroky rovnou do muzea. Všichni s údivem sledovali, co všechno se dá z lego kostiček postavit. Modely reálných i fiktivních budov, vozidel, letadel a další. Součástí výstavy byl hrací koutek pro děti i další fanoušky stavebnice LEGO.

V přízemí muzea si děti prohlédly všechny modely, u některých jsme i diskutovali nad náročností jejich vytvoření. Zajímavé byly různé napodobeniny budov ve světě, velikánský parník, vrtulník. Dětem neunikly ani některé drobnosti, jako plavec skákající do bazénu, kterému koukají z vody jen nohy. Naši pozornost také poutala blikající světélka v některých částech vystavované plochy. Nakonec si děti pohráli v hracím koutku, kde si mohli nějaký model sami vytvořit.

Prohlídka náměstí byla dalším bodem našeho dne. Po krátkém osvěžení u kašny jsme se zastavili u veliké mapy, kde měly děti najít město Sedlčany a obec Přestavlky. Někteří se zadaného úkolu zhostili na výbornou. Po krátkém nákupu cukrovinek nás čekala návštěva zvířátek. V místním parčíku se nejvíce líbili králíčci, papoušci, kozy i kůzlata, ale největší mazlení nastalo s malinkými koťátky.

Jelikož čas neúprosně plyne, museli jsme zvířátka opustit a jít na autobusové nádraží. Děti z naší odjezdové stanice sledovaly pohyb lidí i autobusů a netrpělivě čekaly na ten náš. Počasí nám přálo, den se skvěle vydařil a my se spokojení a příjemně unavení vrátili do Přestavlk.

Zapsala: Pešková Irena

12. 9. 2018 - Výlet do Sedlčan do muzea
« 1 z 2 »

Letní pobyt v Krkonoších

Stejně jako předchozí prázdniny, tak i ty letošní byly pro naše děti naplánované pobyty mimo dětský domov. Ten srpnový se konal od 13. do 19. srpna, kdy jsme se vydali do Harrachova v Krkonoších. Toto nádherné horské středisko je také nazýváno perlou Krkonoš. Naleznete zde spoustu zajímavostí a vyžití po celý rok.

Po ubytování v hotelu Šedý vlk jsme se vydali na procházku tímto malebným městečkem, které je neustále plné turistů. V dalších dnech nás čekala spousta zážitků, jenž byla pro většinu opravdu nezapomenutelných. Dominantou Harrachova jsou skokanské můstky v čele s Mamutím, které se nacházejí na Čertově hoře. Nám se v průběhu týdne podařilo dva z nich zdolat pěšky a ještě se děti svezly na Čertovu horu, která měří 1022 metrů, lanovkou. Dalším zajímavým místem k poznání byly Mumlavské vodopády a obří hrnce, jež se nacházejí na řece Mumlavě. Cestou k nim nás o spoustu informací obohatila návštěva muzea Šindelka, kde se nachází lesnická a myslivecká expozice. Velmi zajímavá byla také návštěva a prohlídka skláren a muzeum skla. Děti byly unešené foukáním skla a stejně tak i jeho broušením, což má v Harrachově už více než 300 letou tradici. Samozřejmě po celý týden jsme uskutečnili několik výprav po turistických stezkách, například po Velkém harrachovském okruhu či Včelí stezce. Pro menší děti byla největší radost trávit čas na mnoha hřištích, která jsou zde turistům k dispozici. Ještě více atraktivní pro všechny bylo koupáním v hotelovém bazénu, kde jsme uspořádali i soutěž o nejlepšího plavce. Celý týden nám přálo počasí a všichni jsme si pobyt krásně užili. Plni dojmů a nových zážitků jsme se v neděli vrátili zpět do dětského domova.

Letní pobyt v Krkonoších

22. 9. 2018 – Bojová hra – Ježovka

V sobotu 22.září hned po obědě jsme se s dětmi vypravili na bojovou hru směrem k Ježovce.

Ježovka – je zděná kaplička se studánkou v cestě ke Kvasejovicům. Má zasklený výklenek, v němž stojí soška P.Marie. Co se tu zázračného přihodilo, není nikde zaznamenáno, existuje mnoho verzí. Voda ve studánce je prý léčivá na všechny bolesti a nikdy nevysychá. Bohužel po letošním velkém suchu je studánka zcela vyprahlá.

Během cesty po poli směrem k sedleckému koupališti jsme začali plnit různé bojové hry a pokračovali jsme ke Třem dubům u Uhřic. Zde prý pobýval Jan Žižka z Trocnova a tak jsme si s dětmi připomněli ,co to vlastně byly husitské války. Cesta pokračovala nově upravenými stezkami přes tzv. Járkův sad, až jsme došli na místo zvané Ježovka. V lesíku u Ježovky opět děti plnily bojové hry a každý z nich si musel pořídit klacík na opékání a také nějaké to topivo na ohýnek. Na závěr si děti opekly špekáčky a někteří měli dokonce poprvé opečené jablko, které si natrhaly během cesty.

Den byl vydařený , slunečný a dětem se bojovka moc líbila.

Hájková I., Bartoňová A., Štěpánek D.

TOPlist